Český překlad požadavků na pivo English Barley Winedle BJCP (English Barley Wine, 17D). Překlad je pouze orientační, závazný je originální text požadavků.
Celkový dojem
Silné a výrazně sladové ale s příjemnou ovocnou nebo chmelovou hloubkou. Zimní popíjecí pivo s plným, žvýkavým tělem a hřejivým alkoholem.
Aroma
Velmi bohaté, výrazně sladové, často s karamelovým aroma u tmavších verzí nebo s lehkým toffee charakterem u světlejších. Může obsahovat bohaté tóny chleba, toastu nebo toffee. Střední až silná ovocnost, často s charakterem tmavého či sušeného ovoce, zejména u tmavších verzí. Chmelové aroma může být od jemného až po výrazné, typicky květinové, zemitě čajové nebo připomínající pomerančovou marmeládu. Alkohol může být nízký až střední, vždy jemný a zakulacený. Intenzita vůně s věkem klesá a může se vyvinout charakter připomínající sherry, víno nebo portské.
Vzhled
Barva od zlatavě jantarové po tmavě hnědou, často s rubínovými odlesky a velkou hloubkou barvy. Nemělo by být černé ani neprůhledné. Pěna nízká až střední, nažloutlá až smetanová, s nízkou retencí. Čirost brilantní, zvláště u starších verzí, mladší mohou mít lehký zákal. Vysoký obsah alkoholu a viskozita se mohou projevit tvorbou „nožiček“ na sklenici.
Chuť
Střední až vysoká bohatá sladová sladkost, často komplexní a vícevrstvá, s tóny chleba, sušenek a karamelu (světlejší verze spíše toffee) a střední až vysokou ovocností (často tmavé nebo sušené ovoce). S věkem ovocné složky vystupují více, tmavší verze bývají ovocnější než světlé. Aroma, chuť a hořkost chmele mohou být velmi variabilní – od jemných po výrazné. Typické jsou anglické chmely s květinovým, zemitým, čajovým či marmeládovým charakterem. Hořkost může být nízká až poměrně silná, s časem se snižuje, takže pivo může být spíše sladové nebo mírně vyvážené do hořka. Silnější verze mívají lehký alkoholový charakter. Dojezd a dochuť mohou být středně suché až středně sladké, často v závislosti na stáří.
Starší verze mohou vyvinout komplexní oxidační nebo vinné tóny, patrné, ale ne dominantní. Světlejší verze působí obvykle více hořce, lépe prokvašeně a více chmelově než tmavší.
Pocit v ústech
Plné tělo, žvýkavé, s hebkou a sametovou texturou, která se s věkem vytrácí. Jemné hřejivé zahřátí alkoholem by mělo být přítomné, ale nikdy pálivé. Karbonizace nízká až střední, podle stáří a způsobu ležení.
Komentář
Nejbohatší a nejsilnější z moderních anglických ejlů. Jejich charakter se časem výrazně mění – jak mladé, tak starší verze je třeba oceňovat pro to, co nabízejí. Sladový profil se může značně lišit; ne všechny příklady mají všechny možné chutě či aroma. Světlé verze neobsahují karamelové a bohatší sladové tóny, ani typické tmavé sušené ovoce – nelze očekávat chutě a aroma, které u dané barvy piva nejsou možné. Ve Velké Británii se píše „Barley Wine,“ v USA „Barleywine“.
Historie
Moderní potomek nejsilnějších Burton Ales. Bass No. 1 bylo poprvé označeno jako barley wine v roce 1872. Tradičně šlo o tmavší pivo, dokud Tennant (nyní Whitbread) v roce 1951 neuvedl Gold Label, zlatou variantu. Tento styl inspiroval pozdější varianty v Belgii, USA a jinde.
Charakteristické suroviny
Britské pale ale a karamelové slady. Omezené použití tmavých sladů. Často i přídavek varních cukrů. Anglické chmely. Britské kvasnice.
Srovnání stylů
Méně chmelené a hořké, sladovější a ovocnější než americký Barleywine. Může se částečně překrývat se stylem Old Ale, ale bez výraznějších znaků stárnutí. Není tak karamelové ani často tak sladké jako Wee Heavy.
| Technické parametry: | Původní stupňovitost: 19,3 až 28,1 % |
| Hořkost – IBU: 35 až 70 | Konečná stupňovitost: 4,6 až 7,6 % |
| Barva – EBC: 16 až 43 | Obsah alkoholu: 8,0 až 12,0 % obj. |
Komerční příklady
Burton Bridge Thomas Sykes Old Ale, Coniston No. 9 Barley Wine, Fuller’s Golden Pride, Hogs Back A over T, J.W. Lee’s Vintage Harvest Ale, Robinson’s Old Tom.