Český překlad požadavků na pivo Gose dle BJCP (Historical Beer: Gose, 27A). Překlad je pouze orientační, závazný je originální text požadavků.
Celkový dojem: Vysoce nasycený, kyselý a ovocný pšeničný ejl s mírným charakterem koriandru a soli a nízkou hořkostí. Velmi osvěžující s výraznou chutí a vysokým prokvašením.
Aroma: Lehké až střední ovocné aroma jádrového ovoce. Lehká kyselost, lehce ostrá. Znatelný koriandr, který může přidávat citronový charakter až se střední intenzitou. Lehké chlebnaté, těstové a kvasinkové aroma, podobné kváskovému chlebovému těstu. Kyselost a koriandr může dodávat pivu jasný a živý dojem. Charakter soli se může zdát velmi jemný jako čistý mořský vánek anebo pouze jako obecná svežest, pokud je vůbec cítit.
Vzhled: Nefiltrované, se středním až vysokým zákalem. Střední až vysoká bílá pěna s malými bublinkami a dobrou výdrží. Šumivé. Středně žlutá barva.
Chuť: Střední až mírná ale znatelná kyselost, podobná citronové štávě v ledovém čaji. Střední chlebnatá/těstová sladová chuť. Nízký až střední ovocný charakter jádrového ovoce, peckovin, nebo citrónu. Nízký až střední charakter soli – sůl by měla být znatelná, zejména v první doušku, ale neměla by chutnat příliš slaně. Lehká hořkost, ale ždáná chmelová chuť. Suchý zcela prokvašený závěr, kde je slad balancován kyselostí (ne chmelem). Kyselost může být výraznější v závěru chuti, což dělá pivo více osvěžujícím. Kyselost by měla být v chuti vyvážená, ne vedoucí (ačkoliv historické verze mohly být velmi kyselé).
Pocit v ústech: Vysoký až velmi vysoký říz (nasycení), šumivé. Nižší střední až vyšší střední tělo. Sůl může dodávat lehce brnivý lahodný pocit, pokud je vůbec znatelná. Kvasinky a pšenice přidávají trochu těla, ale nemělo by být těžkopádné.
Komentář: Servírováno v tradičních vysokých válcových sklenicích. Historické verze mohly být více kyselé než moderní exempláře díky spontánnímu kvašení a mohou být ředěny sirupy, stejně jako se to dělá s Berliner Weisse. Také mohou být míchány s Kümmelem, což je kmínová pálenka s fenyklem. Moderní exempláře jsou okyseleny laktobacily a více vyvážené a nepotřebují doslazování (sirupy apod.).
Historie: Nepříliš rozšířený styl spojovaný s německým Lipskem, avšak styl vznikl ve středověku ve městě Goslar na řece Gose. Výskyt v Lipsku je zdokumentován od roku 1740. V roce 1900 prý v Lipsku bylo 80 pivovarů vařících tento styl. Produkce výrazně klesla po druhé světové válce a úplně se vytratila v roce 1966. Moderní produkce se navrátila v osmdesátých letech, avšak pivo není široce dostupné.
Význačné suroviny: Plzeňský a pšeničný slad, umírněné použití soli, koriandru a laktobacilů. Koriandr by měl být čerstvý, svěží, citrusový (citron nebo hořký pomeranč), a ne zeleninový, celerový, nebo slaninový. Sůl by měla mít čerstvý charakter, nebo charakter mořské soli, ne kovový či jodový.
Srovnání stylů: Vnímaná kyselost není tak intenzivní jako u Berliner Weisse nebo Gueuze. Mírné použití soli, koriandru a laktobacilů – nemělo by však chutnat příliš slaně. Koriandrové aroma podobné Witbieru. Zakalení podobné Weisbieru.
| Základní ukazatele: | Původní stupňovitost: 9,0 až 13,8 % |
| Hořkost – IBU: 5 až 12 | Konečná stupňovitost: 1,5 až 2,6 % |
| Barva – EBC: 6 až 8 | Obsah alkoholu: 4,2 až 4,8 % obj. |
Komerční příklady: Anderson Valley Gose, Bayerisch Bahnhof Leipziger Gose, Döllnitzer Ritterguts Gose
Autor překladu: Petr Novotný