Pravidla kategorie Witbier

Český překlad požadavků na pivo Witbier dle BJCP (Witbier, 24A). Překlad je pouze orientační, závazný je originální text požadavků.

Celkový dojem: Osvěžující, elegantní, chutný, středně silný pšeničný ale.

Aroma: Střední sladová sladkost (často s lehkou medovostí nebo vůní vanilky) s mírným, obilným, kořeněným aromatem, často s mírnou trpkostí. Střední parfémový koriandr, často s komplexní kořeněností nebo peprností v pozadí. Středně pikantní, pomerančová ovocitost. Slabé kořeněné aroma je nepovinné, nemělo by však nikdy přebít ostatní vjemy. Zeleninová, celerová nebo šunková aromata jsou nepřípustná. Koření by se mělo pojit s ovocnými, květinovými a sladkými aromaty a nemělo by být příliš výrazné.

Vzhled: Velmi světlá slámová až světle zlatá barva. Pivo bude velmi kalné díky škrobovému zákalu nebo kvasnicím což mu dodá mléčný, bílo-žlutý vzhled. Hustá, bílá, krémová pěna. Pěna by měla být dost pevná.

Chuť: Příjemná sladce sladová chuť (často s medovým nebo vanilkovým charakterem) a pikantní, pomerančová ovocitost. Osvěžující, čisté, se suchým, často trpkým, závěrem. Může mít slabou chlebovou pšeničnou chuť. Nepovinně může být přítomna velmi lehká mléčná kyselost. Kořeněné tóny, které mohou zahrnovat koriandr a další koření, jsou běžné. Měly by být jemné a vyvážené, ne však přehnané. Zemitě kořeněný chmelový profil je nízký až neznatelný a nemíchá se s osvěžující chutí ovoce a koření, stejně tak nepřetrvává do závěru. Hořkost pocházející z pomerančové kůry by neměla být vnímatelná. Zeleninové, celerové, šunkové nebo mýdlové chuti jsou nepřípustné.

Pocit v ústech: Méně až středně plné tělo, často s hladkostí a lehkou krémovostí pocházející z nesladové pšenice a někdy ovsa. Přes toto tělo a krémovost je závěr suchý a často lehce trpký. Perlivý charakter díky vysokému nasycení. Osvěžující díky řízu, lehké kyselosti a absenci hořkosti v závěru. Žádná hrubost nebo trpkost z pomerančové kůry. Pivo by němělo být příliš suché a prázdné, stejně jako husté a těžké.

Komentář: Přítomnost, charakter a množství koření, stejně jako kyselost se různí. Příliš kořeněná nebo kyselá piva nejsou dobrými příklady tohoto stylu. Koriandr určitého původu může způsobit nevhodný šunkový nebo celerový charakter. Pivo bývá málo odolné a nezraje dobře takže je vhodné konzumovat jej mladší, čerstvé. Většina vzorků mívá obsah alkoholu kolem 5 % obj.

Historie: Tento 400 let starý pivní styl vymřel v padesátých letech, později byl obnoven Pierrem Celisem v Hoegaardenu a od té doby jeho popularita rostla díky moderním řemeslným pivovarům, stejně jako pivovarům velkým díky tomu, že jej tito vidí jako ovocité, letní pivo.

Význačné suroviny: Sypání tvoří asi 50 % nesladované pšenice a 50 % světlého ječného sladu (obvykle plzeňského). Některé verze obsahují 5-10 % surového ovsa. Koření nebo čerstvě namletý koriand a curaçao nebo někdy sladká pomerančová kůra doplňují nasládlé aroma a jsou dosti charakteristické. Další koření (např. heřmánek, kmín, skořice, grains of paradise) mohou být použita kvůli komplexnosti, jsou však méně výrazná. Ejlové produkující jemné, kořeněné chuti, jsou velmi typické. V některých případech je omezeně použito mléčné kvašení nebo přídavek kyseliny mléčné.

Srovnání stylů: Nízká hořkost a vyváženost podobná pšeničnému pivu avšak s kořením a citrusovým charakterem pocházejícím z ochucovadel spíše než z kvasnic.

Základní ukazatele: Původní stupňovitost: 10,9 až 12,9 %
Hořkost – IBU: 8 až 20 Konečná stupňovitost: 2,1 až 3,1 %
Barva – EBC: 4 až 8 Obsah alkoholu: 4,5 až 5,5 % obj.

Komerční příklady: Allagash White, Blanche de Bruxelles, Celis White, Hoegaarden Wit, Ommegang Witte, St. Bernardus Witbier, Wittekerke